Jednou z nejlépe placených profesí jsou bezesporu profesionální atleti. U těch nejlepších se dokonce jedná o stotisícové částky měsíčně, přičemž hrají v podstatě jeden zápas za týden či více. Není tedy divu, že se mnozí ptají, zda je tato částka, kterou berou, skutečně zasloužená. Mnozí vidí pouze to, že se předvádí, a že peníze, které berou, dostávají v podstatě za nic. To však není tak úplně pravda.
V první řadě si musíme uvědomit, že tito lidé jiný příjem ani nemají, a po skončení kariéry s největší pravděpodobností mít ani nebudou. Bude pro ně totiž těžké najít zaměstnání, neboť nejenže často nemají školy či praxi, ale zároveň mnohdy také mají fyzické problémy, způsobené zraněními utrženými během kariéry. Musí si tedy z těchto peněz nejen platit živobytí, ale také našetřit na důchod. A jelikož do něj vstupují obvykle krátce po třicátých narozeninách, musí mít dostatečně velkou výplatu na to, aby to dokázali.
Pak je tu fakt, že ačkoliv to nevidíme, tito lidé obvykle velmi tvrdě trénují, aby mohli podávat výkony na hranici lidských možností. Jistě, občas o tom například v televizi proběhne zmínka, většinou si však nedovedeme představit, kolik hodin tvrdé dřiny se pod tím skrývá. A to je něco, co nelze ošidit, neboť aby sportovec dosahoval výkonů požadovaných v nejvyšších soutěžích, musí mít také nejen talent, ale také dostatečnou formu a ovládat i techniku.
Je však pravdou, že výplata, kterou sportovec dostává, záleží nejen na jeho výkonech, ale také na popularitě daného sportu. Čím oblíbenější je, tím lépe je financován, a tím lépe jsou jeho sportovci placeni. Proto často slyšíme o velkých platech fotbalistů či hokejistů, ale už ne třeba rychlobruslařů, zvláště u nás – zkrátka o ně není zájem.
Nejde tedy zrovna o nejstabilnější kariéru, kterou si člověk může vybrat. Existuje celá řada faktorů, které zde mohou naše peníze ovlivnit. Je tedy vhodná pouze pro několik málo lidí, kteří se zde dovedou skutečně posadit.