Práce s počítačem a s informační technologií je pro někoho náročná. Ale zase jsou lidé, které tohle baví, kteří jsou tímhle přímo posedlí, abych se přiznala tak můj bratr a můj partner jsou tímhle přímo posedlý. Oni dva se totiž seznámili ve škole na vysoké škole technické, a právě můj bratr mi tehdy ukázal svého nejlepšího kamaráda. Ano, vy už jistě víte, jak to dopadlo. Jeho nejlepší kamarád byl právě můj budoucí partner. Musím ale uznat a musím říct, že ze začátku nám to s mým budoucím partnerem vůbec neklapalo. Mně přišlo, že on se jenom chlubí, jak to umí s počítačem.
Jenomže pak jsem si řekla, že vlastně to chlubení není úplně od věci. Že člověk, když umí, opravdu dobře s počítačem, tak vlastně proč by se nepochlubil? Můj partner byl vlastně lepší než právě můj bratr a řekla jsem si, že když takhle můj partner je šikovný, že i on vlastně by mi mohl pomoct, protože já jsem ještě v té době byla na střední škole v posledním ročníku a měli jsme tam také informatiku a něco o informační technice. A jak jsem informační technologii téměř vůbec nerozuměla? Byla jsem z toho opravdu hodně nešťastná. Informatika a informační technologie pro mě byla opravdu hodně náročná.
Proto mě prvně ze začátku doučoval můj bratr, ale on se mnou neměl takovou trpělivost. Zkoušela jsem ještě tohle po otci, aby mi něco málo, vysvětlil ale můj otec. Vůbec informační technice a technologii nerozuměl. A potom, když se to dozvěděl bratrův nejlepší kamarád, tak on řekl, že mi s tím pomůže. A když mě vlastně bratrův nejlepší kamarád pomáhal, tak potom slovo dalo slovo a stal se z nás pár. Bylo to asi během měsíce. Můj bratr se tomu smál, protože on věděl, že to takhle asi dopadne. A jsem za to ráda jsem ráda, že bratr šel tehdy na vysokou školu technickou a že si tam našli nejlepšího kamaráda, ze kterého se vyklubal potom můj partner. S partnerem jsme spolu už několik let a já také už studuji technickou univerzitu.