Zakoupili jste byt, jehož jádro je takřka netknuté od doby, kdy byl předán do užívání? Jde například o objekt ze šedesátých let minulého století, v němž se nachází ještě původní hliníkové elektrické rozvody a staré rozvody vody a odpadů? Pokud se domníváte, že postačí pouze vyměnit elektrické kabely za měděné, a že ocelové pozinkované trubky na vodu v bytě mohou klidně zůstat, pak bychom vám rádi naznačili, že při jedné „špíně“ je rozumnější provést rekonstrukci v kompletním rozsahu. Rekonstrukce bytů by měly probíhat tak, že se dá do pořádku veškeré technické zázemí, tedy komplet inženýrské sítě.
Začínat by se mělo vždy elektroinstalací, protože tam hrozí nebezpečí požáru nebo smrtelného úrazu, pokud v bytě není vše podle předpisů, a to u hliníkových rozvodů většinou bývá. Vyměňují se jak zásuvkové, tak i světelné okruhy. Poté by měla následovat revize a případná výměna plynového potrubí, k tomu musíte povolat instalatéra Kanalizace Instalatéři, nikdo jiný nemá oprávnění do plynových zařízení zasahovat. Plynaři zkontrolují i samotné spotřebiče, tedy například sporák, karmu či plynové kotle nebo kamna a mohou vám navrhnout jejich výměnu.
Na závěr se provádí revize a výměna vodovodního potrubí a odpadů. Pokud jsou v domě ještě staré olověné trubky (a někde ještě opravdu být mohou), ty je nutné ihned vyměnit. Staré ocelové potrubí by mohlo ještě pár let sloužit, ale problém je v tom, že se mnoho trubek zanáší vápenitými usazeninami a bakteriemi, takže se tím jednak snižuje průtok (tlak) vody a pak se zbytečně kontaminujete toxiny z některých bakteriálních kmenů. Trubky je sice možné vyčistit, ale snazší a také levnější je nechat je kompletně vyměnit za nové z polypropylenu. Polypropylen je zdravotně nezávadný plast a v rozvodech pitné vody se osvědčil za dobu několika desítek let k plné spokojenosti každého, kdo přešel z ocelových trubek na plastové.